Aspirátor, který r. 1869 navrhl Pierre Potain (1825-1901), sestává z kovové pumpičky, trokaru s kanylou a jehlou, zátky s dvoucestným kohoutem k nasazení na sběrnou láhev a dvou gumových hadiček. Uzavřeme-li kohout na straně trokaru, otevřeme kohout na opačné straně a vytáhneme píst, v láhvi vznikne podtlak. Po uzavření pumpičky a vytažení trokaru z kanyly otevřeme kohout na straně kanyly a podtlak v láhvi natáhne krev, hnis či vzduch z pohrudniční dutiny. Septická tekutina prochází pouze z těla do sběrné láhve a omezuje riziko opakované infekce. Potainův aspirátor, 20. léta 20. století. Zdravotnické muzeum NLK, N 487. Foto Tereza Vobecká- Veronika Löblová Aspirator, designed by Pierre Potain (1825-1901) in 1869, consists of a metal air pump, a trocar with a cannula and a puncture needle, a two-way stopcock for a collecting vessel and two rubber hoses. If the stopcock is opened on the side of the trocar and closed on the opposite side and the piston is pulled, negative pressure is produced in the vessel. When the pump is closed and the trocar is pulled out of the cannula, the stopcock is opened on the side of the cannula and the vacuum in the bottle draws blood, pus or air from the pleural cavity. The septic liquid passes only between the body, the rubber hoses and the vessel, limiting the risk of further infection. Aspirator after Potain, 1920s, ML Medical Museum, N 487.