ZM NLK, Sbírka výtvarného umění, V 7-2. Foto Veronika Löblová Menší, jednodušší verzi Igráčka vyrábělo v 80. letech pod názvem Hej Rup družstvo Směr. V roce 2017 představilo tyto postavičky spolu s dalšími hračkami Směru Muzeum hlavního města Prahy na výstavě pod názvem, který mnohé z nás vrací do dětských let: Směle ber hračku Směr! Dvě figurky lékařů- Hejrupáčků jsou i ve sbírce Zdravotnického […]
Playmobil, německou verzi českého Igráčka, vyrábí Geobra Brandstätter GmbH v Zirndorfu od r. 1974. Během koronavirové pandemie, výrobci Igráčka i Playmobilu využili své výrobní kapacity k výrobě roušek. Pro dobročinné účely – podporu zdravotníků a nemocnic – si Playmobil i Igráček sami navlékli roušky. Kampaň Playmobilu HeldInnen des Alltags (Hrdinové a hrdinky všedního dne) podporuje Pomocný fond proti koronaviru Červeného kříže: projekt Pomáhej […]
Předmět měsíce: červen 2020 Igráčci s rouškami Obličejové roušky se v letošním roce staly nejvýraznějším symbolem koronavirové pandemie nejen v českých zemích. Roušky na jedné straně vyjadřují a zastupují úsilí tisíců lidí přispět k vítězstvínad koronavirem, ochránit sebe samé a pomoci všem potřebným. Na druhé straně poukazují i na spory a kontroverze kolem hygienických pravidel a zdravotních nařízení, kolem pravomocí úřadů v době zdravotní nouze, kolem mezinárodní spolupráce […]
Předmět měsíce: květen 2020 Chirurgická rouška, 70.- 80. léta 20. století Roušky, jimiž jsme po tři měsíce chránili a stále chráníme své bližní i sebe sama před virovou epidemií, byly původně určeny pro zdravotnická povolání. Prostředkem proti šíření kapénkové infekce venku, mimo operační sály, porodnice a nemocnice, se poprvé staly během epidemie plicního moru v Mandžusku r. 1911. Během epidemie „španělské chřipky“ v letech […]
Aspirátor, který r. 1869 navrhl Pierre Potain (1825-1901), sestává z kovové pumpičky, trokaru s kanylou a jehlou, zátky s dvoucestným kohoutem k nasazení na sběrnou láhev a dvou gumových hadiček. Uzavřeme-li kohout na straně trokaru, otevřeme kohout na opačné straně a vytáhneme píst, v láhvi vznikne podtlak. Po uzavření pumpičky a vytažení trokaru z kanyly otevřeme kohout na straně kanyly a podtlak v láhvi natáhne krev, hnis či vzduch z pohrudniční dutiny. Septická tekutina prochází […]
Předmět měsíce: duben 2020 Přístroj k hrudní drenáži podle Bülaua COVID 19 není chřipka. Způsob, jakým virus lidem škodí, cesty, jimiž se šíří, a prostředky, jimž se bráníme, se však příliš neliší od pandemie španělské chřipky počátku 20. století. Již v roce 1869 navrhl hamburský lékař způsob, jak bezpečně pomoci lidem se chřipkovým zápalem plic, komplikací, která zabíjela v roce 1919 […]
Rtuťový teploměr z továrny G. M. L. Leysera, Leipzig, kolem 1870, v dřevěném pouzdru, d 20,5, p 1,2 cm. Teploměr původně používal pražský pediatr Josef Salmon (1844-1931). Zdravotnické muzeum NLK, P 802. Předmět měsíce: březen 2020 Leyserův lékařský teploměr Zvýšená teplota ukazuje onemocnění, obvykle infekční povahy. U současné epidemie COVID-19 bývá teploměr prvním přístrojem, který onemocnění rozezná. Bezdotykovým […]
Lapač mincí (Münzenfänger) podle Gräfeho, 2. Polovina 19. Století. 42,7 cm, pracovní část 1,5x 1, 2 cm. Zdravotnické muzeum NLK, sbírka nástrojů, N 354. Foto Veronika Löblová Předmět měsíce: únor 2020 Lapač mincí Jak odstranit pětifrank z hltanu či jícnu? Ještě počátkem 20. století lékaři cizí předměty z jícnu často uvolňovali „naslepo.“ Mnohé nástroje k těmto operacím mají staletou historii. […]
Teplo-Fornax Zima přichází a pokračuje. K zahřátí lůžka i těla se v Evropě od raného novověku používaly horké cihly či kameny, od 16. století termofory, kovové lahve plněné horkou vodou. Na počátku 20. století se objevily první patenty na podušky, které mění na teplo elektrický proud. Všechny tyto zdroje tepla mohly sloužit i k léčbě bolestí i k zajištění pohodlí nemocného. Čím dalším se však v průběhu historie mohli lidé hřát? […]
Výstava ve Zdravotnickém muzeu Národní lékařské knihovny Všeobecná praxe lékařská včera a dnes Během 19.-a 20. století prošel pojem, obsah i podmínky lékařské praxe v českých zemích bouřlivým vývojem. Nová „kapesní expozice“ ve Zdravotnickém muzeu NLK ukazuje, jak se měnilo prostředí, v němž praktičtí lékaři pracovali, nástroje, přístroje a znalosti, jež měli k dispozici, i jejich vztah k pacientům, státu a zdravotním pojišťovnám. Ještě v polovině 19. století byla […]