Igráčci s rouškami. Miloš Hába, Efko Nové Veselí, 2020. Zdravotnické muzeum NLK, podsbírka výtvarného umění, V 3- V 6. Foto Tereza Vobecká
Předmět měsíce: červen 2020
Igráčci s rouškami
Obličejové roušky se v letošním roce staly nejvýraznějším symbolem koronavirové pandemie nejen v českých zemích. Roušky na jedné straně vyjadřují a zastupují úsilí tisíců lidí přispět k vítězstvínad koronavirem, ochránit sebe samé a pomoci všem potřebným. Na druhé straně poukazují i na spory a kontroverze kolem hygienických pravidel a zdravotních nařízení, kolem pravomocí úřadů v době zdravotní nouze, kolem mezinárodní spolupráce i obchodních a politických tenzí mezi státy, vyostřených krizovou situací.
Ať už jde o roušky, jež jsme pro sebe i pro jiné ušili, o roušky, jež jsme snadno či s obtížemi, levně či draho dokázali koupit, roušky, které zajistily veřejně prospěšné společnosti i samosprávy měst a obcí, roušky místní výroby i dovezené z dalekých zemí, roušky, které jsme s nasazením i obavami nosili a nadále nosíme, i roušky, které si odmítáme nasadit: v průběhu posledních čtyř měsíců, zdá se, jde zkrátka o roušky.
Roušky, pratelné i jednorázové, jednoduché i složitě konstruované, prosté, sofistikované i zdobné, nám zůstanou v zásuvkách i v paměti dlouho po tom, co se pandemie – jak všichni doufáme – stane jen vzpomínkou. Pokud se muzeum, a Zdravotnické muzeum tím spíše, snaží zachytit ve svých sbírkách život v Česku v době koronaviru, musí být roušky ve středu sběru exponátů i výstav ke COVIDu 19.
Jednorázový respirátor třídy FFP2 (KN95)
Zhuhai HealthPro Medical Equipment Co. Ltd.
Předmětem měsíce na měsíc květen byla rouška, jakou zdravotničtí pracovníci již od konce 19. století chránili své pacienty před nákazou. V červnu a červenci, v době, kdy má ve velké části českých zemí – ač zdaleka ne v celém světě – potřeba zakrytí úst a nosu polevit, chceme připomenout všudypřítomnost roušek v našich životech od března tohoto roku. Roušky jsme nosili a nosíme nejen my, živí lidé ohrožení virem, ale dokonce i hračky.
Proslulí Igráčci, plastové figurky lidí různých povolání s výměnnými součástmi a doplňky, začalo vyrábět družstvo Igra (založené r. 1950) v Mnichovicích roku 1976. Igráčci se stali jednou z ikonických hraček socialistické éry. Figurky vytvořili Jiří Kalina a Marie Pavlíčková-Krejchová. Původní návrh designéra Hanse Becka z firmy Geobra Brandstätter (Playmobil) si v Německu zprvu zájem nezískal a Beck oslovil Jiřího Kalinu s návrhem prosadit výrobu v Československu. Uvedení do výroby se nicméně zdrželo a postavičky německého Playmobilu se dostaly na trh již r. 1974.
Lékařka, Efko Nové Veselí, 2020. Zdravotnické muzeum NLK, podsbírka výtvarného umění, V 3. Foto Tereza Vobecká
Postavička uměla předpažit a vzpažit, ohnout nohy v kyčli, otočit hlavu o 360 stupňů a prsty uchopit nástroje a další předměty. První povolání, které dostalo osmicentimetrovou plastovou podobu, byl zedník: následovali kominík, motocyklista, horník i příslušník Veřejné bezpečnosti. První ženskou figurkou byla zdravotnice v bílých krátkých šatech či sukénce podle návrhu Marie Krejchové (1976). Postavičky se snímatelnými vlasy a pokrývkami hlavy měly své nástroje a další vybavení; jejich obličej v 90. letech oživil plastický nos. Igra postupně vyrobila na padesát modelů Igráčka a v produkci pokračovala až do roku 2006, přes novou konkurenci zahraničních hraček včetně Playmobilu. V podstatě totožné figurky zavedlo v 80. letech i družstvo Směr pod názvem Hej rup! V letech 2006-2008 převzala formy k Igráčkům firma All Toys, vlastníkem ochranné známky byl Lubomír Bláha. Roku 2010 značku, výrobní dokumentaci i vstřikovací formy odkoupila firma Efko Miroslava Kotíka z Nového Veselí na Vysočině. Návrhář Miloš Hába figurku v mnoha směrech inovoval – ruce nového Igráčka jsou pohyblivé v zápěstí – a navrhl pro ni automobily či budovy. Vznikly i speciální varianty pro pražskou ZOO či společnost ČEZ nebo postavičky historických osobností českých zemí a regionu.
Společně s lidmi prožívají Igráčci i COVID 19. Již v březnu 2020 zahájila firma Efko kampaň Pomáhej s Igráčkem a figurky Igráčků, které představují jak pomáhající profese, tak děti a jejich rodiče, si nasadily roušky. Obličeje se vrátily k původnímu tvaru ze 70. a 80. let, aby vystupující nos nestál v cestě a rouška mohla správně zakrýt nos i ústa. Část zisku z prodeje těchto Igráčků míří na nákup ochranných prostředků pro větší, živé verze zdravotních sester, lékařů, záchranářů i hasičů zápolících s pandemií. Společnost zajistila např. dodávky desinfekce pro nemocnice v Jihlavě a Novém Městě na Moravě. Část výrobní kapacity přesunula na výrobu plastových štítů a desinfekčních prostředků. Ve prospěch Červeného kříže (kampaň HeldInnen des Alltags, Hrdinové a hrdinky všedního dne) nosí roušky i postavičky německého Playmobilu.
Několik Igráčků s rouškami jsme získali pro sbírku Zdravotnického muzea NLK a nyní stojí či sedí v naší COVIDové expozici. Nechybí ovšem ani zdravotní sestra z konce 70. let s celým vybavením: jen jsme ji v roce 2020 dočasně vybavili starším typem obličejové roušky.
Zdravotnice. Marie Krejchová, IGRA Mnichovice, konec 70. let. Zdravotnické muzeum NLK, podsbírka výtvarného umění, V 7. Foto Veronika Löblová