Předmět měsíce: říjen 2018

28. říjen 1918 v deníku prof. Vladimíra Bergauera Vznik Československé republiky se různým způsobem promítl do každodenního života obyvatel Čech a Moravy. Ve sbírce Zdravotnického muzea NLK se dochoval studentský deník Vladimíra Bergauera (1898-1942), později docenta obecné biologie na české lékařské fakultě v Praze, ředitele Čs. ústavu pro národní eugeniku a za okupace odbojového pracovníka, popraveného nacisty v Mauthausenu, z let 1914-1922. Středoškolské a vysokoškolské lásky […]

Předmět měsíce: září 2018

Učme se od zdravotnických hlídek sovětského ČK a ČP dbát o čistotu a zdraví na našich školách Propagační plakát školních zdravotních hlídek ČSČK, počátek 50. let 20. století (Severočeské tiskárny, n.p., Liberec) Počátkem 50. let se Československý červený kříž stal masovou společenskou organizací a zároveň součástí systému postátněného zdravotnictví. Červený kříž tak měl začít „znovu“ a navázat na sovětský Červený kříž a Červený půlměsíc, spíše než na předválečnou […]

Předmět měsíce: srpen 2018

Dřevěná valcha Předmět pro žhavé letní dny má souviset s vodou: dějiny hygieny ostatně neodmyslitelně patří k historii zdraví a zdravotnictví. Ve Zdravotnickém muzeu najdeme řadu umyvadel, nočníků a toaletních souprav nebo tuto dřevěnou valchu z Vysočiny, datovanou do druhé poloviny 19. století. Dřevěné rýhované valchy a louhové mýdlo sloužily k praní prádla již v 18. století. Během 19. století se postupně prosadily valchy ze zvlněného plechu, ale […]

Předmět měsíce: červenec 2018

   Kalamář dr. Anny Honzákové MUDr. Anna Honzáková (1875-1940) byla jako první žena promována na české lékařské fakultě v Praze 17. března 1902. R. 1895 absolvovala pražskou Minervu, první středoevropské dívčí gymnázium, na českou lékařskou fakultu však ani jako hospitantka přijata nebyla. (Maturitu skládala na chlapeckém Akademickém gymnáziu: Minerva získala právo veřejnosti až r. 1908.) Přednášky tedy začala navštěvovat na pražské německé fakultě, […]

Předmět měsíce: červen 2018

Oční pinzeta podle Johanna N. Fischera Drobnou pinzetu na duhovku, užívanou především k vytváření umělé zornice (koromorfóze), navrhl prof. Johann Nepomuk Fischer (1777-1847), zakladatel a první přednosta pražské oční kliniky (1818). Oční klinika 1. lékařské fakulty University Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice slaví v těchto dnech 200 let léčby i výuky. Ve své učebnici oftalmologie (Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde, Praha 1832) Fischer […]

Předmět měsíce: květen 2018

Rukopis „Lékařství koňských“ (1668) Sbírka vzácných tisků ve Zdravotnickém muzeu NLK zahrnuje i řadu rukopisných příruček lidské i veterinární medicíny. Často jde o tzv. „jádra,“ opisy středověkých a raně novověkých textů doplňované návody z jiných zdrojů i vlastní zkušenosti čtenářů a opisovačů. Anonymní rukopis „Lékařství koňských“ předepisuje ve 36 článcích („artikulích“), často formou otázek a odpovědí, jak léčit nejrůznější koňské neduhy, od hříběcí či vozhřivky přes břišní a kožní […]

Předmět měsíce: březen 2018

Diplom porodní báby Anny Semerádové, Praha, 1882 Dohled lékařské fakulty nad kvalifikací porodních bab zavedl reskript Ferdinanda III. již roku 1651. Od r. 1748 musely kandidátky babictví podstoupit zkoušku u děkana a dvou seniorů fakulty: toto nařízení ze zprvu týkalo bab pražských, ale postupně se jeho platnost rozšířila na další města a r. 1804 i na kandidátky z venkova. Postupně byla zajištěna i výuka v porodnických kursech, […]

Předmět měsíce: únor 2018

Šicí přístroj podle Petze a Neuffera, Aesculap (distribuce bratří Čížkové, Praha), 1935-1945 Staplery – svorkovače či chirurgické sešívačky – začaly být v  chirurgii využívány počátkem 20. století. První chirurgické šicí strojky, ovládané jednou rukou, sloužily především k šití kůže. V roce 1908 představil maďarský chirurg Hümer Hültl (1868-1940) „přístroj k sešití žaludku a střeva“ drátěnými svorkami. Rychlé šití zkrátilo i dobu narkózy při resekci […]

Předmět měsíce: leden 2018

Albarello, keramická nádoba na uchovávání  léčiv Dvojbřichá lékárenská nádoba na masti, nahoře rozšířená a opatřená žlábkem k upevnění uzávěru z pergamenu či kůže, zřejmě Itálie, 18. století  „Egyptská mast“ (unguento aegiciaco či Kupfersauerhonig) tmavé barvy k léčení vředů a odstranění odumřelé tkáně se vyráběla mísením octa, surového medu a měděnky a vařením směsi na mírném ohni. Mast bylo třeba ukládat v uzavřené nádobě, aby se z ní neuvolňovala kovová měď. […]