V učebnici A System of Surgery (1783-1788), považované za první příručku vědecké chirurgie, píše skotský chirurg Benjamin Bell (1749-1806): „Když je to, co uvízlo v jícnu, měkké, jako např. kus chleba, sýra nebo i masa, je nejsnazší a nejrozumnější zbavit se toho postrčením do žaludku pomocí… nástroje zvaného Probang. Je to mnohem bezpečnější a snazší než se spolknutý kousek pokoušet navrátit silným zvracením, jak se často doporučuje: pokud se totiž předmět nepodaří zvrátit, způsobí prudké dávení při ucpaném jícnu zcela jistě škodu. Uvízla-li v trávicím traktu jícnu naopak jehla, kus ostré kosti nebo jiný tvrdý předmět, nesmíme se naopak pokoušet srazit jej dolů. Pokud se nedostane do žaludku, můžeme tak vrazit jeho ostré hrany a špičky přímo do stěny jícnu.“ Pokud takový předmět blokuje polykání či dýchání a nelze čekat, až sestoupí nebo rozpustí se sám, je třeba přistoupit k operativnímu vynětí (esofagotomii), jakkoli riskantní takový zásah je.
Benjamin Bell, A System of Surgery, 6th edition, Vol. II (Edinburgh: Charles Elliot and G. Robinson, 1784), 423, tab. 24, fig. 1; Bell, Lehrbegriff der Wundarzneykunst (německý překlad), 2. díl (Leipzig: Weidmanns Erben und Reich, 1786), 413-414, 422, Tab. VI, obr. 40. NLK, Fritzova chirurgická knihovna, F 92.