Podle zprávy v Prager Tagblatt (3.10.1918) starosta chřipkou zasažené Budapešti Tivadar Bódy navrhl vládě uzavřít vedle škol i divadla, zábavní podniky i kavárny, Jak dalece jeho návrh uspěl, nevíme: školy byly v Uhrách uzavřeny od 1. října 1918.

Lidové noviny z 19. 10. 1918 oznámily uzavření škol v Praze, Vídni i Pešti: radikální opatření budapešťských úřadů se vztahují i na zábavní lokály nebo místa k stání v městské hromadné dopravě.

Během španělské chřipky let 1918-1919 zůstaly restaurace obvykle otevřené.  Veřejnost i mnoho odborníků nebezpečí blízkého kontaktu u jídla a pití podceňovaly; úřady se navíc obávaly nepokojů, pokud by lidem znemožnily přístup do hostinců, obchodů či kostelů. Jiná místa, kde se hromadili lidé, úředně leckde uzavřena byla a pokud ne,  lékaři, úřady i noviny se jim doporučovaly vyhnout. Jen frontám na potraviny a stístěnému bydlení nebylo možné zabránit. Na podzim 1918 byly na mnoha městech a obcích – přes odpor části veřejnosti – zavírány školy: od počátku října v Budapešti, od 8. října ve zvlášť zasažené Vídni, v Praze i v severních Čechách, od 13. října na celé Moravě. Ve Vídni, Budapešti či Ženevě byla zakázány i zábavní programy včetně představení divadel a kin. Stravovací zařízení však zavírala jen tehdy, když se v nich chřipka objevila: Vídeň povolila i kulturní programy, pokud probíhaly v pohostinstvích. Mnoho podniků ovšem donutil zavřít válečný nedostatek i onemocnění zaměstnanců i bez úředního zásahu.  Vídeňský či pražský tisk r. 1918 oznamoval úplné uzavření restaurací a kaváren v Ženevě, Turíně či Budapešti:  zda k němu skutečně někde došlo, je nicméně sporné.

Neuigkeits Weltblatt 25. 7. 1918, s. 6. Zpráva vídeňského deníku zmiňuje mimo jiné uzavření divadel, kaváren i kostelů ve švýcarské Ženevě. Švýcarské úřady šly v protichřipkových opatřeních často dále, než rakouské či německé – bohoslužby byly zrušeny, město Lausanne zavedlo nošení ochranných roušek na veřejnosti – uzavření kaváren či hostinců však doloženo není.