Zápis elektrických impulsů, které se tvoří a šíří v tkáni srdce a regulují stahy srdečního svalu, umožnil vynález strunového galvanometru r. 1903. Willem Einthoven (1860-1927) získal za tento vynález r. 1924 Nobelovu cenu. Přístroj fotografoval pohyb postříbřeného vlákna, které vedlo proud generovaný v srdci pacienta, v silném magnetickém poli. Přímý zápis EKG horkým pisátkem na teplocitlivý papír zavedl po 2. světové válce Frank Sanborn. Sanbornova firma v Cambridge (Massachussetts) vyráběla EKG od r. 1917. Sanbornův první přenosný elektrokardiograf (1928) zapisoval ještě na fotografický papír.
Nejstarší elektrokardiograf ve sbírkách Zdravotnického muzea je jednokanálový, přenosný Sanborn Viso-Cardiette (Model 572) z 50. let 20. století. Přístroj původně patřil kardiologovi, řediteli a vlastníku poděbradského sanatoria pro léčbu srdečních chorob a později docentu pražské lékařské fakulty Ladislavu Filipovi (1898-1986).