Od neštovic po COVID: historie očkování v českých zemích

Výstava Zdravotnického muzea

Výstavka Od neštovic po COVID přibližuje dějiny očkování od Edwarda Jennera a Marie Terezie, přes boj lékařů a hygieniků s tuberkulózou a poválečné hromadné očkovací kampaně, po vakcíny, které se staly účinnou zbraní proti nedávné pandemii COVID-19.

Návštěvníci si mohou prohlédnout ukázky očkovacích nástrojů i vakcín, prostá i zdobná očkovací vysvědčení z posledních 200 let i pestré propagační materiály veřejného zdravotnictví.

Expozice je přístupná v Národní lékařské knihovně (Sokolská 54, Praha 2)  v provozních hodinách knihovny v prvním patře.

Vstup je zdarma.

První chorobou, proti níž se lidé chránili očkováním, byly na počátku 19. století pravé neštovice, variola. Účinnost vakcinace, očkování virem kravských neštovic, prokázal Edward Jenner roku 1798. V Rakousku i jiných zemích metodu prosazovaly státní úřady. Již v 19. století byly známy i vakcíny proti vzteklině, choleře, sněti slezinné, moru či břišnímu tyfu. Vývoj účinných a přitom bezpečných očkovacích látek však mnohdy zabral desetiletí. Ještě déle trvalo, než si očkování získalo veřejnou podporu a státní zdravotní instituce byly schopny a ochotny zajistit imunizaci většiny ohrožených lidí. Příběh očkování od neštovic po COVID-19 vypráví o triumfu vědy, o rozmachu veřejné zdravotní péče, o globální nerovnosti a snaze o její překonání i o trvající nedůvěře lidí k souhře vědy a státu.