Ukázky ze sbírek muzea

Vzniklo-li muzeum především jako „památník“ českého lékařského stavu, rozrůstá se od svého založení o hmotné památky i dokumenty vývoje všech oborů medicíny a dějin zdravotní péče v českých zemích. Základem muzejního fondu je sbírka lékařských a chirurgických nástrojů od 17. století do současnosti.

1. Akologický kabinet

Jádrem sbírky chirurgických nástrojů je tzv. akologický kabinet, zřízený roku 1809 profesorem Josefem Antonínem Oechym při pražské lékařské fakultě k výuce akologie, nauky o nástrojích a obvazech. Po Oechyho smrti kabinet spravoval a z větší části popsal profesor Vincenc Julius Krombholz.

Akologický kabinet dokládá vývoj chirurgického instrumentária před nástupem asepse. Amputační a trepanační, gynekologické, urologické i zubní nástroje mají kostěné či dřevěné rukojeti a součásti, jejich formy však celokovové nástroje současné chirurgie zachovaly a dále rozvinuly.

2. Novější nástroje a přístroje

Podsbírky nástrojů a přístrojů Zdravotnického muzea, živené ze značné části dary lékařů a později zdravotnických zařízení, počaly růst již se založením muzea ve 30. letech. Zahrnují množství chirurgických nástrojů a jejich souborů, stejně jako diagnostické a terapeutické přístroje převážně z konce 19. a 1. poloviny 20. století. V posledních letech se muzeum snaží mapovat – jakkoli je omezené prostorovými možnostmi – i lékařskou technologii nedávné historie.

Horské slunce Hanau, jubilejní model: vyrobeno v Československu 1931

3. Mince a medaile

Numismatická podsbírka muzea obsahuje ca. 800 kusů mincí, medailí a plaket s lékařskou, zdravotnickou a farmaceutickou tematikou. Nejvíce medailí pochází z 18. a 19. století, nejstarší je jednostranná medaile z r. 1527, litá z bronzu, s portrétem augsburského lékaře Johana Klainmulhera (Kleinmüller, 1473-1531).

Nejnovější přírůstek je plaketa, již od r. 2008 uděluje MZ ČR „za rozvoj vzdělání porodních asistentek na vysokých školách.“ Reliéf plakety vychází z odznaku zkoušených porodních asistentek s obrazem sv. Marie Karlovské z 2. poloviny 18. století, který ve sbírce medailí rovněž nalezneme.

Podstatná část sbírky pochází z odkazu lékaře a numismatika Antonína Mastného, ale sbírka rostla, z darů a odkazů, i v pozdějších letech. V r. 1992 ji odborně uspořádal lékař a numismatik Jaroslav Obermajer.

Patent císařovny Marie Terezie, který upravil vyučování babictví, nařizuje, aby zkoušené porodní báby nosily toto označení na prsou.

4. Würtzova sbírka

Soubor 170 sošek z porcelánu, kovu, dřeva i slonové kosti doplňuje kolekce fotografií, výstřižků a grafik ve sbírce Zdravotnického muzea, pražského Jedličkova ústavu a škol a další obrazy a dokumenty uložené v Německu. Trojrozměrná i dvourozměrná díla  s motivem handicapovaných a nemocných lidí, shromáždil na přelomu 20. a 30. let defektolog a speciální pedagog Hans Würtz (1875-1958), pedagogický ředitel berlínského Oskar-Helene-Heim. Sbírka „obrazů postižení“ představuje výsek z dějin reflexe tělesného handicapu v umění a užitém umění Evropy i světa mimo ni.

V současné době je sbírka je v současné době předmětem mezinárodního projektu Images of Disability pod vedením Olivera Musenberga a Simona McKeowna, na němž Národní lékařská knihovna a Jedličkův ústav úzce spolupracují s berlínskou Humboldt-Universität a Teesside University z britského Middlesbrough.

5. Další hmotné památky

Sbírky muzea obsahují i další hmotné památky se vztahem k dějinám medicíny a zdravotnictví: ať už jsou to amulety, raně novověké i mladší, anatomické modely – zvláště cenné jsou dva modely rodičky pro výuku mediků – i obrazy, grafiky a busty. Nedlouho po svém založení začalo muzeum sbírat lékařské ex libris a tuto sbírku dodnes rozšiřuje.  Muzeum vlastní i menší soubor lékárenských nádob a dóz, ze dřeva, porcelánu a majoliky i cínu, stejně jako lékárniček běžné i homeopatické medicíny.  Ač má farmacie na zámku Kuks své vlastní České farmaceutické muzeum , nemůže  ani tato  dimenze lékařské vědy i dějin péče o nemocné stranou Zdravotnického muzea.

6. Staré tisky

Muzeum spravuje sbírku starých tisků Národní lékařské knihovny. Knižní fond muzea – vedle knih z dějin medicíny, nutných k odborné práci muzea samotného – zahrnuje

• 300 nejvzácnějších lékařských knih ze 16.-18. Století: nejstarší je „Kompendium téměř vší medicíny“ (Nusquam antea impressum collectorium totius fere medicine…, titulní strana) Niccoly Bertrucciho, vydané v Lyonu r. 1509,
• 800 knih tzv. Fritzovy knihovny, založené (1809) a budované paralelně s akologickým kabinetem prof. Ignácem Františkem Fritzem pro studenty medicíny na pražské chirurgické klinice. Knihovna obsahuje především chirurgickou literaturu 18. a 19. století,
• cca. 10 000 knih z různých lékařských oborů, které dokládají vývoj medicíny v českých zemích i v Evropě v 18.- 20. století.

Knihy jsou badatelům po předchozí dohodě k dispozici k prezenčnímu studiu. Digitalizované dokumenty Zdravotnického muzea je možno nalézt také v Digitální knihovně NLK.

7. Sbírka dokumentů

Sbírka dokumentů obsahuje cca 100 000 položek, získaných většinou z pozůstalostí význačných českých lékařů, ale také prameny k dějinám některých lékařských institucí, očkovací vysvědčení z minulého století či protiepidemická nařízení již z doby Marie Terezie. Založena byla ve 30. letech jako podklad pro biografický archiv a dodnes je z větší části řazená podle osobností. Významná je podsbírka lékařských a farmaceutických diplomů (již od 18. století) a podsbírka fotografická, čítající více než 3000 fotografií.