Předmět měsíce: říjen 2020
Stoleček Gastro žije! : bezpečná zóna v době koronaviru
Nepřehlédnutelnou součástí expozice Zdravotnického muzea a jeho COVIDové sbírky se stal zářivě žlutý stoleček Gastro žije! u samého vstupu do muzea.
Koncept bezpečné zóny Gastro žije („Regulované probouzení českého gastro průmyslu”) vytvořili architekt Václav Kocián, ing. Petr Kadlec a jejich kolegové z brněnského studia Hua Hua
Architects, známého i projektem Roušky malým hrdinům z počátku letošní pandemie. Podklady pro 3D tisk obličejových roušek pro figurky ze stavebnice Lego rozesílalo studio všem, kdo chtěli zbavit děti obavy z nošení roušek i strachu z rodičů se zakrytou tváří. Nám všem, kdo k 3D tiskárně nemají snadný přístup, studio ochotně zaslalo roušky poštou. Lékařky a lékařky s nejmenšími rouškami v českých zemích stojí i v expozici Zdravotnického muzea věnované COVIDu 19.
Studio Hua Hua Architects pružně reagovalo i na další postup pandemie a vývoj nouzových opatření. Projekt „bezpečných zón“ Gastro žije odpověděl na vládní nařízení ze 14. března 2020, které uzavřelo restaurace návštěvníkům, ze zdravotních důvodů zřejmě poprvé v moderních dějinách českých zemí. V době pandemie španělské chřipky v letech 1918-1919 úřady – přes protesty veřejnosti – zavíraly školy i divadla a kina, ale hostince byly postiženy jen tam, kde se nákaza objevila. Ministrstvo zdravotnictví zakázalo s účinností od 24. března 2020 rovněž pobyt na veřejných místech více než dvěma lidem, pokud nejde o členy domácnosti, s dodržením dvoumetrových rozestupů. Nařízení omezilo či zrušilo společenskou funkci hospod a restaurací jako míst setkávání a rozmluv mezi lidmi. Krabička s jídlem, již si vyzvedneme u okénka a sníme sami či doma, pomůže naplnit hladový žaludek, ne však potřebu zahlédnout nové tváře, promluvit s lidmi, které nevidí každý den a na chvíli opustit „bubliny“ domova a zaměstnání. Návštěvníci okének se sice mohou setkat opodál a pojíst třeba u lavičky, sedíce či stojíce těsně u sebe se však vystavují riziku nákazy. Restaurace tak přicházejí o všechny hosty, kteří hledají nejen jídlo, ale společnost druhých.
Žlutý ocelový stoleček Gastro žije má prolomit izolaci strávníků s krabičkami a zároveň zabránit nekontrolovanému šíření infekce. Koncipován byl pro dubnové poměry v českých zemích, bere však ohled i na časy a místa, v nichž platí odlišné rozestupy. Česká republika, Velká Británie či Kanada zvolily minimální rozestup dvou metrů; Čína, Francie, Rakousko nebo Singapur jeden metr v souladu s původním doporučením WHO; Německo, Řecko, Itálie či Španělsko 1,5 metru, zatímco americké Centers for Disease Control daly přednost tradiční délce 6 stop, tedy 1,8 metru. Kruhový stoleček s kovovou deskou a třemi sedátky je ukotven do země uprostřed kruhu či čtverce ze žluté lepicí pásky. Průměr bezpečné zóny lze tak snadno upravit podle aktuálně platných předpisů. Desku i sedátka je lehké očistit alkoholovým desinfekčním prostředkem. Uvnitř kruhu se mohou, ať s rouškami či bez roušek, setkat členové rodiny nebo dva známí, kteří bezkontaktně zaplatí u okénka restaurace a odnesou si jídlo ke stolku. Další stolečky týchž rozměrů mohou stát opodál: lidé sedící u jednotlivých stolků se navzájem vidí a mohou na sebe mluvit, aniž by se cítili v ohrožení nebo porušovali daná nařízení. Stolky nenahrazují uzavřené zahrádky hostinců a kaváren: ať už by byly placeny z veřejných zdrojů jako služba občanům i pomoc restauratérům, nebo z prostředků restaurací a jejich hostů, měly být přístupné všem a vytvořit bezpečný a pohodlný veřejný prostor.
Prototyp stolku Gastro žije autoři usadili 7. dubna za podpory města Brna a sousedního Café Pilát na Kapucínském náměstí ve středu Brna. Zprávy o „koronavirových stolcích“ se objevily v domácích i zahraničních médiích. Během dubna autoři usilovali, společně s Asociací hotelů a restaurací a za podpory rady města Brna a Turistického informačního centra, o získání hygienické výjimky, která by umožnila u stolku sedět i bez roušky. Zároveň hledali místa k ustavení „bezpečných zón“ se stolkem na jiných brněnských náměstích i v dalších městech. S žádostí o podporu oslovili i ministerstvo zdravotnictví a vládu. Jednání o dalších „bezpečných zónách“ v Brně proběhla na začátku května, ale přes některé pozitivní reakce si výzva celostátní veřejnou podporu nezískala. Rozvolnění ochranných opatření proti koronaviru pak od 11. května povolilo zahrádky se stolky jeden a půl metru od sebe a od 25. května otevřelo i vnitřní prostory restaurací. V nadšení z nadcházejícího konce pandemie se projekt „bezpečných zón“ zdál najednou zbytečný.
Model trojmístného žlutého stolku, i s poloviční variantou pro úzké ulice, byl navíc pro mnohé zájemce omezující a příliš těsně spjatý s pravidly koronavirových opatření. Zájem o různorodější nábytek pro „bezpečné zóny“ v době epidemie inspiroval rozšířený projekt designového venkovního nábytku „Stoolky“. Kruhový i hranatý kovový nábytek se čtyřmi i šesti sedátky a v různých barvách již cílil na vnější prostory restaurací, lesy, hřiště a další veřejné prostory bez ohledu na pandemii. V průběhu května se ke konceptu přihlásila společnost Coca Cola a vybavila o něco většími červenými stolečky se čtyřmi místy zprvu jednu pražskou a jednu bratislavskou restauraci. O doplnění městského mobiliáře o Stoolky se nadšenci snaží i v dalších českých městech. Jak projekt barevných stolků a bezpečných zón v nákazou zasažených městech ovlivní druhá vlna pandemie a od 22. října opětovné uzavření restaurací?
Pilotní stoleček Gastro žije na dvoře muzea připomíná jeden moment v příběhu imaginace, která nejen na Moravě a v Čechách koronaviru hlasitě odpověděla. Těm, kdo se v jeho bezpečné zóně stačili na přelomu září a října na chvíli usadit, nabídl nejen bezpečnou zónu, ale snad i trochu naděje a síly vzdorovat i „druhé vlně“ pandemie. Věříme, že s jarem bude – snad již jen ve vzpomínce na zlé časy a bez nutnosti rozestupů – v muzeu hrdě vítat staré i nové hosty. A možná přidáme i slunečník.
Hlavní architekt: Hua Hua Architects- Václav Kocián Design Team: Miroslava Staňová, Markéta Tučková, Lenka Novák-Axmanová Výroba: Hast Retail, HEMA puls Spolupráce: Petr Kadlec, MISS3, studio David Geč