Bílinské minerální prameny jsou známé od 16. století. Již v 18. století rozváželi Lobkovicové bílinskou kyselku (Biliner Sauerbrunn) po celé Evropě: r. 1780 dali prameny vyčistit a vybudovali středisko pro distribuci vody. Současně převzali i zaječické prameny s obsahem projímavého síranu hořečnatého, „sedlecké soli.“ I v Bílině nahradily kolem r. 1870 kameninové nádoby láhve skleněné. V Praze již ve 20. letech 19. století bílinskou vodu distribuovali Biedermann a Kunerle.