Diplom porodní báby Anny Semerádové, Praha, 1882
Dohled lékařské fakulty nad kvalifikací porodních bab zavedl reskript Ferdinanda III. již roku 1651. Od r. 1748 musely kandidátky babictví podstoupit zkoušku u děkana a dvou seniorů fakulty: toto nařízení ze zprvu týkalo bab pražských, ale postupně se jeho platnost rozšířila na další města a r. 1804 i na kandidátky z venkova. Postupně byla zajištěna i výuka v porodnických kursech, včetně pitev a praktických cvičení. Chudé báby mohly získat finanční podporu od města, obce nebo vrchnosti. Studijní plány zahrnovaly jeden semestr teoretické výuky a dva měsíce praktické výuky v porodnici. Od r. 1850 probíhaly přednášky i cvičení na zvláštní babické klinice v přízemí zemské porodnice.
Anna Semerádová, rozená Noha, se narodila v Čestíně u Kutné Hory 11. června 1854 (její otec František krátce předtím zemřel) a 19. srpna 1879 se v kostele Čestíně provdala za hodinářského mistra Josefa Semeráda ze Zbraslavic (nar. 1839), tehdy již vdovce. Diplom o zkoušce a slibu porodní báby jí byl vydán 15.1.1882: podepsali jej vedle Anny Semerádové děkan doposud jednotné lékařské fakulty, profesor anatomie Karl Toldt (1840-1920) a profesor porodnictví pro porodní báby, jímž byl od r. 1870 Ferdinand Weber rytíř z Ebenhofu (1810-1893), známý jako zastánce asepse v porodnictví. Praxi vykonávala ještě r. 1895 ve Zbraslavicích.
Zdravotnické muzeum NLK, sbírka diplomů, inv. č. DP 78.