Předmět měsíce: květen 2018

Rukopis „Lékařství koňských“ (1668)

Sbírka vzácných tisků ve Zdravotnickém muzeu NLK zahrnuje i řadu rukopisných příruček lidské i veterinární medicíny. Často jde o tzv. „jádra,“ opisy středověkých a raně novověkých textů doplňované návody z jiných zdrojů i vlastní zkušenosti čtenářů a opisovačů. Anonymní rukopis „Lékařství koňských“ předepisuje ve 36 článcích („artikulích“), často formou otázek a odpovědí, jak léčit nejrůznější koňské neduhy, od hříběcí či vozhřivky přes břišní a kožní parazity po uštknutí hadem a zasažení kulkou či šípem. Na titulní straně je datován r. 1668, ale může jít o pozdější opis, zachovávající tvary písmen 17. století. Některé návody nacházíme již v Koňských lékařstvích Mistra Albrechta či Albranta, štolby na dvoře císaře Fridricha II. Štaufského v Neapoli (původně rovněž v 36 kapitolách) a středověkých rukopisných překladech Albranta, jiné v tištěných veterinárních spisech 16. -17. století. Další odkazují na znalce koní z řad české šlechty 16. století. Jména Čeňka Dašického z Barchova a na Veltrubích (+ 1568), nejvyššího berníka (colmistra) Viléma staršího Malovce (+ 1617), Jaroslava Trčky z Lípy (+ 1588) či Jindřicha Zajímače z Kunštátu (+ 1520) svědčí o originalitě a domácím původu alespoň části receptů. V 19. století byl rukopis vyzdoben papírovými obtisky.

Knihu měl původně vlastnit otrokovický kovář František Banovský. Jeho jméno je několikrát zapsáno na frontispisu, více o něm však nevíme, ač se kovářská živnost v Otrokovicích se v rodině Banovských dědila. V 2. polovině 19. století rukopis získal Josef Mikeš (1845-1924), vrátný na zámku v Napajedlích, a po jeho smrti na zámku zřejmě zůstal. V roce 1935 hraběnka Marie Baltazzi-Stockau prodala zadlužený velkostatek firmě Baťa a část vybavení rozprodala v dražbě. Mezi účastníky dražby byl i brněnský zubní lékař MUDr. Josef Kapp (18.5.1888 Napajedla – říjen 1944 Osvětim), který v polovině 30. let spoluzakládal židovské muzeum v moravském Mikulově. Na přelomu let 1938-1939, v době sílícího antisemitismu, věnoval „Lékařství koňská“ nedávno založenému Lékařskému muzeu v Praze, snad v naději, že tak kniha přežije blížící se nacistické ničení. Rukopis byl v posledních letech restaurován a digitalizován a dnes je k dispozici badatelům v digitální knihovně NLK i na stránkách manuscriptoria.

Národní lékařská knihovna, Zdravotnické muzeum, Sbírka vzácných tisků, signatura T 361.

Artikul sedmý Gak maš hojiti koně na zření [„zření v životě,“ střevní koliku, bolesti břicha]

Odkud přichází, a jak pozná se zření koňské? Zření přichází koňům od toho jako růpy, a poznáš je takto: Nastav ucha svého k jeho břichu, když leží nemocný, škvrčí mu v břiše, jako by v něm šaty vařil, protiv tomu takto pomáhej, jako proti růpům psáno. Co protiv tomu dělati se má? Vezmi Dobrý vocet; Vejce stará, a sice co nejstarší; Česneku hlávku; Černidlo ševcovské [roztok zelené skalice se sazemi a škrobem]; Krev z mladého holouběte. To všechno spolu smíchej, a koni do hrdla vlej; a vyved(ia) jej do ovčince, tam ho nechej choditi, až vodu pustí, a bude zdráv.

Item, jakož hojíš červy, či růpy [viz Artikul 5], tak také hoj zření koňské.