Pneumotorax podle Küsse, Waldek a Wagner, kolem poloviny 20. let. Zdravotnické muzeum NLK, P 236. Přístroj muzeum získalo z pozůstalosti pneumologa MUDr. Jiřího Balého (1956-2021) v Kutné Hoře. Foto Veronika Löblová

Předmět měsíce: srpen 2021 

Pneumotorax podle Küsse, Waldek a Wagner, kolem 1925

BCG vakcína proti bacilu tuberkulózy (bacillus Calmette-Guérin) byla zavedena do praxe ve 20. letech 20. století. Ve 40. letech byla pro léčbu tuberkulózy nasazena antibiotika: nejprve kombinace streptomycinu, kyseliny p-aminosalicylové a isoniazidu. V dřívějších desetiletích lékaři používali režimovou léčbu klidem, sluncem a čerstvým vzduchem: k invazivním metodám patřila kolapsová terapie, tedy umělý pneumotorax neboli zavedení kyslíku či dusíku do pohrudniční dutiny. Zasažená plíce se zhroutí, dutiny vzniklé rozpadem tkáně (kaverny) se uzavřou a omezí se šíření bacilů a toxinů v těle krevní i lymfatickou cestou. První přístroj pro umělý pneumotorax sestavil Carlo Forlanini (1847-1918) v 80. letech 19. století. V roce 1913 vyvinul Georges Küss (1867-1936) zařízení, které na principu spojených nádob regulovalo množství vstřikovaného plynu a výsledný tlak v dutině mezi poplicnicí, pokrývající plíci, a pohrudnicí. Zajistil tak účinný kolaps plíce s minimem vedlejších následků. Počátkem 20. let začalo přístroj využívat sanatorium na Pleši – zkušenosti s kontrolou tlaku publikoval r. 1923 Jaroslav Jedlička (1891-1974). V Praze jej vyráběla společnost Waldek a Wagner.

Waldek a Wagner vyráběli přístroje pro pneumotorax řady různých modelů. Nabídkový leták firmy, soubor dokumentů Zdravotnického muzea NLK.
Waldek and Wagner produced a wide scale of pneumothorax instruments. Leaflet accompanying the apparatus, NML Medical Museum document collection.