Klubovna lékařského domu. Foto Illek & Paul Press Photo Service, z výstavy „Za novou architekturu“ v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, 30.5.- 29.9. 1940. Sbírka fotografií Zdravotnického muzea NLK, FA 118.
Národní lékařská knihovna v historické fotografii
Počátky historie Národní lékařské knihovny jsou spjaty s Lékařským domem na pražské Sokolské třídě, založeného péčí a úsilím českých lékařů a mediků a jejich stavovských organizací. Právě zde vznikla r. 1931 spojením knihoven řady lékařských a medických spolků Ústřední knihovna a čítárna československých lékařů a mediků. Lékařský dům zůstal sídlem lékařské knihovny – postupně pod jmény Státní lékařská knihovna, Ústav pro zdravotnickou dokumentaci, Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu a od r. 1992 Národní lékařská knihovna – i v průběhu poválečných let. V prvním patře Lékařského domu se dodnes nachází čítárna časopisů NLK.
Od dubna 1996 se však domovem knihovny stal někdejší činžovní dům č. 1791, v Sokolské 54, přesně naproti Lékařskému domu. Právě sem přicházejí čtenáři vypůjčit si knihy a hledat v databázích, pro a výsledky rešerší i na prohlídky Zdravotnického muzea; většina knihovníků a dalších zaměstnanců knihovny do práce v tomto domě nastupovala a každé ráno procházejí pod jeho zdobeným portálem. Po více než dvaceti letech již si neumíme tuto budovu od Národní lékařské knihovny odmyslet.
Historie Lékařského domu byla popsána mnohokrát; dochovala se i řada snímků dokládajících jeho stavbu a život lékařů v něm. Snímky budovy č.p. 1791 před rokem 1996 se nám nalézt nepodařilo: neznáme fotografie činžovního domu s restaurací od dokončení stavby r. 1897 do 20. let, sídla Státního pozemkového úřadu, odboru ministerstva zemědělství pro pozemkovou reformu a po německé okupaci obnoveného Pozemkového úřadu pro Čechy a Moravu z let 20.- 40., karanténní záchytné stanice a ambulatoria pro repatrianty v letech 1945-1946, ani budovy Hlavní správy státních lázní a zřídel z počátku let 50. či Ústavu zdravotní výchovy a Národního centra podpory zdraví v následujících desetiletích.
Ve sbírce fotografií Zdravotnického muzea dokládá historii dnešní budovy NLK jen jediná fotografie. Snímek datovaný r. 1940 vznikl v podstatě náhodou. Představuje funkcionalistický interiér klubovny Lékařského domu, s nábytkem podle návrhu Františka Vahaly (1881-1942). Za širokými okny sálu však vidíme fasádu domu v Sokolské 54 se štítem Plzeňské restaurace. Plzeňskou pivnici otevřel v domě r. 1900 Gustav Stejskal (nar. 1860). Později byla známa jako Fořtovna, po hostinské Kateřině Fořtové (nar. 1859), která ji řídila v letech 1901-1911. Mezi řadou prvorepublikových restauratérů vynikli František Nedvídek (1867-1929), který pivnici vedl od r. 1912 až do své smrti, a Antonín Regner (nar. 1897), který podnik převzal r. 1936, provozoval jej za protektorátu a jako Prazdroj V Myslivně i po válce až do počátku 50. let. Na těžko čitelném vývěsním štítu restaurace stojí zřejmě právě Regnerovo jméno.
Stejnou náhodou mohly ovšem vzniknout a dochovat se i jiné fotografie našeho domu. Třeba jste se Vy nebo Vaši předkové fotografovali na procházce po Sokolské. Třeba víte o snímku restaurace, karanténní stanice nebo řady domů od hotelu Gráf po nároží Rumunské ulice a podělíte se s námi. Příběh novoměstského domu není ani nudný, ani jednoduchý, a těšíme se, až jej budeme vyprávět Vám. Jeden obrázek je však víc než tisíc slov a s každým Vaším snímkem bude vyprávění poutavější.
Sbírka fotografií Zdravotnického muzea NLK, FA 118, detail.