Předmět měsíce: září 2021
Urotropin
Mezi prostředky, které se v letech 1918-1919 používaly k léčbě „španělské chřipky,“ patřilo i chemoterapeutikum urotropin (hexamethylentetramin, methenamin). Jeho nasazení bylo nasnadě: vojáci nosili tabletky urotropinu v kapse uniformy, jednak jako palivo do přenosných vařičů, jednak k prevenci a léčbě otravy fosgenem, bojovým plynem, který byl jako chemická zbraň poprvé použit r. 1915 na západní frontě.
Urotropin syntetizoval r. 1859 ruský chemik Alexandr Butlerov (1828-1886). V medicíně byl od roku 1894 užíván k terapii infekcí močových cest: na konci života se jím léčil např. Antonín Dvořák. Antiseptická účinnost formaldehydu, který se z přípravku v moči uvolňuje, závisela na nízkém pH moči. V době chřipkové epidemie si lékaři cenili jak jeho antibiotických účinků proti návazným streptokokovým a stafylokokovým infekcím, tak jeho působení proti horečce či „zvláštní všeobecné malátnosti či sesláblosti“ typické pro onemocnění chřipkou.
Ve 20. a 30. letech se urotropin uplatnil i jako lék na infekce nervové soustavy, encefalitidu či meningitidu: jako protizánětlivý prostředek jej po 2. světové po válce nahradila antibiotika. V 60. a 70. letech se objevuje rovněž v protinádorové léčbě.
Srov. Harald Salfellner, Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry, disertační práce (Praha: Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK, 2017), 78-79.