Očkovací vysvědčení Wilhelma Danzera, vydal J. F. Kaiser, Graz, litografie J. F. Kaisera podle návrhu M. Prathengeyera na kancelářském papíře. Karlovy Vary, 1828. Zdravotnické muzeum NLK, sbírka očkovacích vysvědčení.
Předmět měsíce: květen 2021
Očkovací vysvědčení z roku 1828
V polovině roku 2021, po roce a půl s COVIDem-19, nám vakcíny proti koronaviru slibují jak ochranu pro každého z nás a naše blízké, tak brzký konec pandemie a návrat do „normálních“ časů. Mnozí z nás už mají potvrzení o aplikaci jedné či obou dávek očkování, jiní ještě čekají na dokument, který jim umožní vycestovat, navštívit restaurace, společně sportovat nebo si nechat ostříhat vlasy bez opakovaného testování.
Průkazy očkování proti infekčním nemocem mají dlouhou historii. Vakcinační vysvědčení z počátku 19. století dokládala, že nositel je chráněn proti neštovicím a nemůže ohrozit ostatní. V rakouské monarchii nehrozily rodičům neočkovaných dětí peněžité tresty, jako v zemích, kde bylo očkování povinné. Zákonnou povinnost očkování zavedla r. 1919 až Československá republika. Ve snaze zastavit opakující se epidemie, které ještě v letech 1799-1800 stály v Čechách ročně život 17 000 dětí, však úřady na rodiče vyvíjely přímý i nepřímý tlak. Rodiny, které nedaly své děti očkovat, neměly nárok na chudinskou podporu, stipendia či místa ve státem placených školách. Neočkované děti, které na neštovice zemřely, byly pohřbívány bez účasti duchovních, příbuzných či hostí. Při bohoslužbách se četla jména obětí i jména jejich rodičů jako viníků. Při křtu či obřízce duchovní nabádali k vakcinaci a rozdávali naučné tisky o její bezpečnosti a výhodách.
Pozitivní motivací pro ty, jimž nestačily statistiky zachráněných životů a kteří nepotřebovali hmotnou pomoc státu, byla především očkovací látka poskytovaná zdarma a v zajištěné kvalitě.
Pozdější pekař Vojtěch Vočka (1819- 1877) z Rožmitálu pod Třemšínem byl očkován až ve věku tří let. Vysvědčení mu vydal Johann Ferschmann (1764-1832), ranhojič v blízké Březnici. Zdravotnické muzeum NLK, sbírka očkovacích vysvědčení, 332-1966-7.
Pobídkou však mohla být i sama očkovací vysvědčení. Text vysvědčení o očkování proti pravým neštovicím stanovil dekret dvorské kanceláře z 28. ledna 1808. K průkazu očkování stačil lístek se zákonem danými údaji – jméno, věk a bydliště dítěte, jméno otce, počet vytvořených a zhojených kravských neštovic, datum a místo očkování a jméno a podpis lékaře. Movitějším rodičům však lékaři nabízeli „diplomy“ zdobené rytinami a tištěné na drahém papíru. Luxusní vysvědčení mohla zdobit domácnost a dokládala společenský status i vzdělání či osvícenost rodiny.
Očkovací vysvědčení s alegorickou scénou oslavující Edwarda Jennera vydal tehdy ročnímu Wilhelmu Danzerovi (1827-1889) z Karlových Varů karlovarský ranhojič Ignaz Michael (1800-1831) 21. srpna 1828. Ignaz Michael zemřel pouhé tři roky poté v Karlových Varech na tuberkulózu. Wilhelm Danzer převzal roku 1868 po svém otci Josefovi obchod smíšeným zbožím v Karlových Varech. Sloup na levé straně dokumentu je ovinut stuhou s heslem „Gestalt, Gesundheit und geschütztes Leben“ (Vzhled, zdraví a ochráněný život), které známe i z pamětní medaile pražské očkovací komise z r. 1803. Vakcína chránila nejen životy: neštovice často působily slepotu i zohyzdění. Vedle stojící Aesculap ukazuje malému chlapci na stuhu se slovy „Čest a dík dr. Jennerovi,“ již ve vzduchu drží dva andělíčci. Napravo od nich vidíme krávu, zvíře, bez nějž by očkování nebylo, a obětní oltář, u nějž klečí vděčná matka s kojencem a jejž dvě větší děti zdobí květy a věnci. Nad výjevem se vznáší císařský orel s mečem a Boží oko v pozadí vše sleduje a chrání.
Litograf, tiskař a knihvazač Joseph Franz Kaiser (1786-1859) otevřel tiskárnu ve Štýrském Hradci roku 1810 a kromě map, vyobrazení krajin či kalendářů začal nabízet i psací potřeby, papír a nejrůznější dokumenty. Jeho ozdobná očkovací vysvědčení s různými rytinami využívali lékaři a ranhojiči po celé monarchii od severních Čech po Korutany. Litografie vytvářel Kaiser sám, jeho synové Eduard a Alexander i další. Výjev na vysvědčení Wilhelma Danzera navrhl Mathias Prathengeyer (1767-1830): majitel nemovitostí, zakladatel spořitelny a čtvrťmistr (hejtman městské čtvrti) ve Štýrském Hradci měl zřejmě i nemalé výtvarné nadání. Formulář nabízel Kaiser ve 20. letech 19. století za 2 krejcary konvenční měny na levném ručním „kancelářském“ papíru a za 4 krejcary na domácím velinu, hustém papíru připomínajícím pergamen: cena luxusní verze na importovaném basilejském velinu se zlatým okrajem se vyšplhala na 12 krejcarů.
